| Území |
Území České republiky se skládá ze tří historickcýh částí – Čech, Moravy a části Slezska |
| 2. – 1. stol. př.n.l. |
Keltské kmeny osidlují české území. Jedním z nich je kmen Bójů, někdy nazývaný též Bohemians. Odtud pochází latinský název Bohemia (Čechy). Později byly keltské kmeny nahrazeny germánskými. |
| Přelom 6. stol. |
Od jihovýchodu přicházejí slovanské kmeny. |
| Kolem r. 620 |
Povstání slovanských kmenů proti Avarům. Úspěšné povstání vedl franský kupec Sámo. |
| 623 – 624 |
623-624 Sámo založil Franskou říši, v jejímž čelé stál 35 let. |
| 830 – 836 |
830-836 Vznik Velkomoravské říše. |
| 836 |
Ze Soluně přicházejí na Velkou Moravu bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj a rozšiřují zde slovanskou liturgii. Konstantin vytváří staroslověnský jazyk a spolu se svým bratrem překládá do staroslověnštiny Nový zákon. |
| 907 |
Zánik Velkomoravské říše. |
| Přelom 9. stol. |
Počátky české státnosti. Objevují se slovanské kmeny, které mezi sebou komunikují českým jazykem, a začínají vytvářet český národ. |
| Kolem r. 885 |
Z Levého Hradce do Prahy je přeneseno sídlo českých knížat. Praha Se stává hlavním politickým a kulturním centrem nového Českého Státu. V této době je založen Pražský hrad. |
| 921-929 nebo 935 |
Období vlády knížete Václava, během níž byla založena Svatovítská katedrála na Pražském hradě. Kníže Václav byl zavražděn v Boleslavi svým bratrem Boleslavem. Byl prohlášen za svatého a rovněž za patrona českých zemí. Tohoto významného českého vládce připomíná monumentální jezdecká socha v horní části Václavského náměstí. |
| 973 |
Založení biskupství pražského. |
| 1085 |
Vratislav II. obdržel titul krále a stal se prvním českým králem. |
| 1198 |
Titul krále získal český vládce Přemysl Otakar I. |
| 1212 |
Římský král Fridrich II. vydal v Basileji Přemyslovi Zlatou bulu sicilskou – dokument, který povýšil české knížectví na dědičné království a zajistil českým panovníkúm dědičný královský titul. |
| 13. stol. |
Němečtí kolonisté proudí do Čech a na Moravu, přinášejí sebou nové zemědělské techniky a právní instituci města. Vznikají stále nová města, města královská se rozšiřují a získávají na významu. Rovněž pražská aglomerace se stává městem. Nastupuje nový umělecký sloh – - gotika. |
| 1230 |
Založení Starého Města pražského. |
| 1257 |
Založení Malé Strany. |
| 1253 – 1278 |
Vláda Přemysla Otakara II. – „krále železného a zlatého“, který za své vlády dosáhl i na korunu římského krále. Byl však poražen r.1278 Rudolfem Habsburským v bitvě na Moravském poli. |
| 1300 |
Během vlády Václava II., Přemyslova syna, byla provedena zásadní měnová reforma. Starou denárovou měnu nahradily nové mince – stříbrné pražské groše, které se razily v Kutné Hoře. Václav II. získal polskou korunu. Zemřel r. 1305. |
| 1306 |
V Olomouci byl zavražděn Václav III, syn Václava II. To znamenalo vymření přemyslovské dynastie „po meči“. Přemyslovci vládli v českých zemích více než 400 let. |
| 1310 |
Na český trůn nastoupil Jan Lucemburský, manžel Elišky Přemyslovny. |
| Kolem 1320 |
Byla založena další pražská čtvrť Hradčany. |
| 1338 |
Založení Staroměstské radnice. |
| 1344 |
Pražské buskupství bylo povýšeno na arcibiskupství. Zároveň byla provedena přestavba katedrály Sv. Víta na Pražském hradě na velkolepou gotickou katedrálu. |
| 1346 |
Českým králem se stává Karel IV. (původně křtěný Václav) a získává i titul římského krále. Za centrum své moci považuje České království.. Praha se stává hlavním městem království českého i celé říše římské. |
| 1348 |
Karel IV. zakládá Pražskou univerzitu, první ve střední Evropě, a Nové Město pražské. Během své vlády přestavuje královský palác na Pražském hradě i Vyšehrad. Staví Kamenný most, dnes nazývaný Karlův, a hrad Karlštejn. |
| 1355 |
Karel IV. je zvolen římským císařem. |
| 1378 |
Karel IV. umírá. |
| 1419 - 1434 |
Husitká revoluce c Čechách. Byla hnutím za reformu v církvi. Za vlády Václava IV., syna Karla IV., došlo r ekonomické depresi. Církev však rozšiřovala svou moc, hromadila majetek (v té době vlastnila celou jed jednu třetinu veškeré půdy) a stupňovala útlak prostých křesťanů. A tak v Čechách, stejně jako jinde v Evropě, rostla kritika církve a potřeba církevních reforem. Hlavním reformátorem v Čechách byl Mistr Jan Hus, který kázal své myšlenky česky a prostému lisu v Betlémské kapli. Požadoval, aby veškerá církevní správa probíhala v souladu s Biblí, kterou přeložil do češtiny. Pro své myšlenky byl 6. července r. 1415 upálen v Kostnici. Za počátek husitského povstání je považována První pražská defenestrace, kdy pražané vedení Janem Želivským, zaútočili na Novoměstskou radnici a přítomné konšely vyhodili z okna. Hlavním vůdcem Husitů v boji proti katolické církvi byl Jan Žižkaz Trocnova. Husitské povstání skončilo porážkou husitů v bitvě u Lipan v r. 1434 |
| 1458 |
Českým králem byl zvolen Jiří z Poděbrad. Jiří je nazýván „králem dvojího lidu (katolíků a kališníků). Předložil plán na vytvoření mezinárodní mírové organizace Liga křesťanských panovníků (jakousi předchůdkyni dnešní OSN). Liga by měla za úkol omezit moc papeže, řešit spory mezi státy mírovou cestou a společný postup v boji proti tureckému nebezpečí z východu. Plán však nevyšel. |
| 1471 |
Jiří z Poděbrad umírá. |
| 1526 |
Ferdinand Habsburský byl zvolen králem českým. Tím nastupuje na český trůn habsburská dynastie a vládne v Čechách až do roku 1918. |
| 1583 - 1611 |
Vláda Rudolfa II. Za své sídlo si volí Prahu. Byl především vyhlášeným sběratelem uměleckých děl a mecenášem umělců a vědců, jako byli Tycho de Brahe nebo Johannes Kepler. |
| 1620 |
Bitva na Bílé hoře. Česká šlechta byla poražena Habsburky a český trůn prohlášen za dědictví habsburské dynastie. V souvislosti s novým uspořádáním tisíce lidí emigrovaly z Čech. Mezi nimi Jan Ámos Komenský (Comenius), zakladatel moderní pedagogiky. |
| Přelom 17.a 18. stol. |
V Čechách se zabydlel nový umělecký sloh – baroko. V novém slohu byl postaven nespočet církevních staveb, zámků, celých měst a vesnic. Předními představiteli baroka v Čechách byli např. architekti K.I. Dientzenhofer a J.B. Santini nebo sochaři Ferdinand Brokoff a M.B. Braun. |
| Přelom 17.a 18. stol. |
Absolutistická Habsburská monarchie patří k nejsilnějším v Evropě. Nyní zahrnuje české země, rakouská území, Uhry a další teritoria. |
| 1740 – 1780 |
Vláda Marie Terezie. Tato panovnice uskutečnila některé osvícenské reformy, např. v r. 1774 zavedla povinnou školní docházku, reorga- nizovala vládu a uskutečnila reformy v zemědělství (Uhry) a v průmyslu (Čechy). |
| 1741 - 1748 |
Válka za dědictví rakouské. Habsburská monarchie ztratila většinu Slezska. |
| 1756 - 1763 |
Sedmiletá válka – ztráta zbytku Slezska. |
| 1780 – 1790 |
Vláda císaře Josefa II., syna Marie Terezie. |
| 1781 |
Josef II. vydává Toleranční patent, který umožnil vedle římsko- katolického existneci dalších třech náboženství a byl tak prvním krůčkem k nastolení náboženské svobody. Vydal rovněž patent o zrušení nevolnictví, který nahradil nevolnictví mírnějším pod- danstvím. |
| 1784 |
Počátky českého národního obrození. |
| 1848 |
Revoluční rok v Čechách. Čeští představitelé požadují zavedení federálních principů , které zrovnoprávní postavení slovanských národů v rámci Habsburské monarchie (tzv.austro- -slavislum). Jejich požadavky nebyly vyslyšeny. |
| 1848 – 1916 |
Vláda císaře Františka Josefa I.. Obnovila absolutistickou Habsburskou monarchii. |
| 1914 |
Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu, vlastníka zámku Konopiště. Atentát byl signálem k vypuknutí 1. svě- tové války. |
| 1914 – 1918 |
První světová válka. Během války se začaly politické aktivity Tomáše Garrigua Masaryka v zahraničí. Jejich cílem bylo založení nového Samostatného státu Čechů a Slováků. |
| 28. říjen 1918 |
Vyhlášení nezávislosti Československa. Mírová konference ve Versailles definitivně stanovila hranice nového státu. |
| 14. listopad 1918 |
Tomáš Garrigue Masaryk je zvolem prvním prezidentem samostatného Československého státu. Hlavním městem se stává Praha. |
| 1918 – 1938 |
Období tzv. první republiky. Československo patří mezi deset nevyspě- lejších státu světa. |
| 29. září 1938 |
Mnichovská dohoda – podepsaná Adolfem Hitlerem, Nevillem Chamberlainem, Edouardem Daladierem a Benitem Mussolinim, nařídila Československu vzdát se části svých území ve prospěch hitlerovského Německa. |
| 14. březen 1939 |
Slovenský parlament vyhlásil nezávislost Slovenského státu. |
| 15. březen 1939 |
Československo je okupováno fašistickým Německem. |
| 27. květen 1942 |
Spáchán atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha., což vyvolalo maximální fašistický teror vůči českému obyvatelstvu, např. byly srovnány se zemí Lidice. |
| 29. srpen 1944 |
Začátek Slovenského národního povstání, které otevřelo cestu do země pro Rudou armádu. |
| 5. květen 1945 |
Pražské povstání – povstání pražského lidu proti německým okupantům. |
| 9. květen 1945 |
Osvobození Prahy. Podle dohody mezi USA a Sovětským svazem osvobodila Prahu sovětská armáda, zatímco Američané stáli na linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Dnes se za den osvobo- zení Československa považuje 8. květen 1945 |
| 25. únor 1948 |
Prezident Edvard Beneš přijal demisi demokratických poslanců a pověřil komunistu Klementa Gottwalda sestavením vlády. Klement Gottwald byl pak zvolen prezidentem republiky. Dlouhých 41 let pak komunisté zůstali u vlády a země byla podřízena sovětské diktatuře. |
| 21. srpen 1968 |
Okupace Československa armádami 5 socialistických států znamenala konec „Pražského jara“ a snah o liberalizaci komunistické strany v čele s Alexanderem Dubčekem a vytvoření specifického modelu „socialismu s lidskou tváří“. |
| 17. listopad 1989 |
V 80. letech došlo díky působení mnoha vlivů (úpadek ekonomiky, Gorbačovovy liberální reformy v Sovětském svazu, pád Berlínské zdi) k oslabení a destabilizaci komunismu. Množili se protesty a demonstrace obyvatel proti režimu. 17. listopadu komunistická policie brutálně potlačila studentskou demonstraci, konanou u příležitosti 50. výročí nacistické represe vůči českým vysokoškolským studentům a uzavření všech vysokých škol. Toto datum znamená začátek tzv. „sametové revoluce“ proti komunistické vládě v Československu. |
| 29. prosinec 1989 |
Prezidentem Československa byl zvolen Václav Havel, bývalý disident, a vůdčí osobnost antikomunistického hnutí. |
| 1. leden 1993 |
Československo se rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. |
| 26. leden 1993 |
Václav Havel byl zvolen prvním prezidentem nezavislé České republiky. |
| 12. březen 1999 |
Česká republika vstoupila do NATO. |
| 1. květen 2004 |
Česká republika se stala členem Evropské unie. |
| 21. prosinec 2007 |
Vstup České republiky do Schengenského prostoru. |
